Projekt revitalizace
aneb projekt obnovy mokřadů 2021-22
V čem spočíval projekt Revitalizace Sedmihorských mokřadů?
Naším cílem bylo vrátit nivě Libuňky v rozsahu západní části dnešních Sedmihorských mokřadů relativně přirozený vodní režim a vytvořit podmínky pro obnovu prostředí, které zde bylo do 50. let 20. století. Prvního kroku bylo možné dosáhnout jedině precizním zrušením starého odvodnění, jak trubních drenáží, tak otevřených kanálů. Toho druhého můžeme docílit dlouhodobou péčí o území v dalších letech. Doprovodným prvkem pro podpoření biodiverzity byla v lokalitě vytvořena soustava 14 tůní různého charakteru.
Náš projekt a pár postřehů k zamyšlení z jeho příprav a realizace:
- drenáže příčinnou problému v krajině, jejich zrušení klíčem k řešení
- za relativně málo peněz hodně muziky
- ne každý úřad spatřuje v obnově mokřadů veřejný zájem
- zemědělsky nevyužitelné, ochranářsky potenciálně velmi cenné, avšak znehodnocené - tady mají dostat šanci mokřady...
- i zdánlivé nemožné je možné, aneb když se chce, tak to jde
- byrokracie je dnes obrovská a má i slepé uličky
- pro dobrý úmysl přijde štěstí...
A co dál? Území Sedmihorských mokřadů není nejrozlehlejší, ale není ani drobným "mokřádkem". Tedy ještě je před námi určitě min. jeden velký projekt revitalizace na druhé straně mokřadů. Protože Sedmihorské mokřady tak, jak je známe dnes, byly tehdy odvodněny v celé své rozloze.
Od 60. let 20. století tu šlo o jediné - odvodnit rašeliniště...
Vodu neměly JZD v oblibě. Proto se dělalo vše pro to, aby z podmáčených luk kolem Libuňky zmizela. Nikdy se to v lokalitě dnešních Sedmihorských mokřadů nepodařilo zcela. I tak došlo k výraznému poškození velice vzácného prostředí.
Obr. Plán dalšího odvodnění v 70. letech 20. století (červeně) po realizaci odvodnění v letech 60. (černě) (archiv Povodí Labe s.p., pracoviště Turnov).
Obr. Historický vojenský letecký snímek Sedmihorských mokřadů z roku 1966 (období masivního odvodňování v údolí Libuňky) (VGHÚř Dobruška).
V 80. letech 20. století se řeklo dost
V 80. letech 20. století si Sedmihorské mokřady vybral jako svoji oblíbenou ornitologickou lokalitu dr. František Pelc z Turnova (dnes ředitel AOPK ČR). Vnímal zásahy, které se v místě udály jako neomluvitelné a tehdy se zasadil o to, aby se intenzivní hospodaření dále nerozšiřovalo a neusilovalo o něj i v ploše dnešních mokřadů. Tou dobou ještě nebyla ta vhodná doba, kdy by bylo možné udělat radikálnější kroky k obnově mokřadů. Avšak díky tomuto kroku dostaly mokřady naději k jejich obnově v budoucnu. Následně ochrana přírody učinila důležitý krok, když Sedmihorské mokřady zařadila do 2. zóny odstupňované ochrany CHKO Český ráj.
Postupnými kroky k úspěchu
Od roku 2006 se začal o nivu Libuˇňky detailněji zajímat dr. Vojtěch Šťastný z Turnova, tehdy 13 letý žák základní školy. Nebylo mu lhostejné, co se tu kdysi dělo a jak se ke krajině člověk zachoval. Proto pod vedením dr. Květa na Jihočeské univerzitě zpracoval projekt návrhu revitalizace Sedmihorských mokřadů (2013-2015). Jedním z konzultantů práce byl i zmíněný dr. F. Pelc.
Obr. V. Šťastný v roce 2008 s mapkou nivy Libuňky.
Obr. Původní představa obnovy západní části Sedmihorských mokřadů pod Novou Vsí (rok 2015 - bakalářská práce V. Šťastného).
Protože se tou dobou připravovala studie proveditelnosti revitalizace toku Libuňky, v součinnosti se Správou CHKO Český ráj začal být touto formou bakalářského projektu připravován jakýsi předprojekt a projektová dokumentace pro budoucí záměr. V. Šťastný jako hlavní iniciátor projektu revitalizace mokřadů (dnes koordinátor pozemkového spolku) s pomocí dalších lidí nasbíral velké množství cenných dat o tomto zapomenutém území. Provedl také nutné průzkumy hladiny podzemní vody a půdních vrstev.
Odkaz na pořad Nedej se o příběhu jak se pro V. Šťastného staly Sedmihorské mokřady doslova místem jeho mládí:
Když přišel čas na uskutečnění revitalizace
Na začátku nebylo jednoduché dát dohromady strategii a cestu, jakou se vydat, aby se projekt podařilo dotáhnout do zdárného konce a úspěšně jej zrealizovat. V roce 2019 za podpory Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody vzniká symbióza našeho čerstvě vzniklého pozemkového spolku Sedmihorské mokřady pod ZO ČSOP Bukovina a Společnosti pro Jizerské hory, o.p.s. a pouštíme se do složitého administrativního procesu příprav projektu.
Obr. Situační výkres z projektové dokumentace AquaKlimax s.r.o.
Bylo nutné vypořádat se s mimořádně komplikovanou vlastnickou strukturou (asi 30 pozemků asi 30 vlastníků) včetně majetku státu.
Obr. Komplikovaná vlastnická držba pozemků v lokalitě s vyznačením širšího zájmového území.
Nyní už přišel ten správný čas nechat zpracovat projektovou dokumentaci projektantem (firma Aquaklimax, s.r.o., Ing. Pavel Schneider, Liberec), hydrogeologické posouzení (ProGEO, dr. Patzelt) pro potřeby stanoviska orgánu ochrany ZPF a získat všechna potřebná povolení a stanoviska.
Přípravy projektu byly krušné a zabraly asi rok až rok a půl intenzivní práce. Bylo nutné získat část pozemku v dražbě, dořešit dědické řízení, navštívit opakovaně oblastní archiv, katastr, ÚZSV, okresní soud. Podstoupit vleklá jednání se Státním pozemkovým úřadem a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR dohodnout postup, jak vyřešit složitou situaci vlastnictví 3 hlavních odvodňovacích zařízení v majetku SPÚ a dvou pozemků ve správě této organizace. Ministr zemědělství, ministr životního prostředí i ředitelé SPÚ a AOPK si vyměnili dopisy, až konečně byla i tato komplikace vyřešena. Bylo potřeba získat další standardní stanoviska od úřadů a projít procesem územního řízení.
Obr. Výňatek z projektové dokumentace k projektu Revitalizace Sedmihorských mokřadů (Aquaklimax, s.r.o.).
Výběrové řízení vyhrál Ing. Zbyněk Hýzler z Mnichova Hradiště, který má s podobnými projekty mnohaleté zkušenosti a Český ráj dobře zná. Na realizaci to je znát velmi dobře...
Harmonogram realizace
Samotná realizace byla značně rychlejší než její přípravy
Realizace probíhala od srpna 2021 a dokončena v ploše mokřadů byla v únoru 2022. Zahrnovala posečení celé plochy, vybudování tůní a sníženin, přerušení sítě drenážních per, vytvoření jílových clon, zasypání hlavních odvodňovacích zařízení (kanálů) a finální urovnání terénu. Na podzim téhož roku pak proběhlo zaorání vytěžené zeminy uložené na mezideponii na přilehlé pozemky na orné půdě.
Celkem byla zrušena funkčnost asi 7 km trubkové drenáže (z toho až přes 600 m plastové) a 770 m otevřených odvodňovacích kanálů. Trubkové drenáže byly překopány a zaslepeny jílovými clonami v celkové délce 680 m. Kromě toho vznikla soustava 14 různě velkých a členitých tůní o rozloze téměř 6000 m2 a zhruba stejný počet dalších drobných vodních ploch. Navýšení retenční kapacity v rámci řešené plochy je dle kvalifikovaného odhadu přes 26 500 m3 (z toho asi 3 000 m3 zadrženo v tůních a dalších prohlubních a přes 23 500 m3 v půdě). Pro dokreslení situace, před zahájením zemních prací v říjnu 2021 odtékalo z území oběma (dnes již nefunkčními) HOZ asi 1,6 litrů vody za sekundu.
Film (42:39)
z realizace projektu na youtube.com si můžete pustit na tomto odkazu:
Zhodnocení první sezóny po revitalizaci
V prvním roce po realizaci, i za letních měsíců, jsou vytvořené tůně i přehrazené HOZ na plné vodě. Jednoznačný je i pozitivní vliv na vodní režim v okolí revitalizované plochy, kdy v bažině v jihovýchodní části rákosin došlo k navýšení vodní hladiny plošně o min. 5 cm a zejména trvalé stagnaci vody jak v rákosině, tak na loukách v její bezprostřední blízkosti. V okrajových partiích této části rákosin přitom dříve pravidelně během roku docházelo k jejímu úplnému vyschnutí. Dále došlo rovněž k nepředpokládanému zaplavení prohlubně s náletovými dřevinami v ose přerušených hlavníků nedaleko toku Libuňky (pravděpodobně bývalé rameno toku). Byly tak vytvořeny další cenné biotopy.
Reakce ptačího společenstva i obojživelníků na revitalizaci byla okamžitá. V revitalizované ploše jsme zaznamenali úspěšné hnízdění kulíka říčního (Charadrius dubius) a čejky chocholaté (Vanellus vanellus), v mokřadech se poprvé ozývali dva chřástali kropenatí (Porzana porzana), ale hlavně se podařilo, poprvé za 10 let, úspěšně vyhnízdit a do vzletnosti dovést své mládě jeřábu popelavému (Grus grus). V době jarního tahu bylo zaznamenáno početné hejno bekasin (Gallinago gallinago) a různé druhy vodoušů (Tringa sp.). Zaznamenáno bylo značné množství ozývajících se jedinců kuňky obecné (Bombina bombina) i další druhy obojživelníků, výskyt řady druhů vážek (Odonata) i jiného vodního hmyzu.
Obr. Stav před a po realizaci projektu Revitalizace Sedmihorských mokřadů z dotace OPŽP 2014-2020. Foto 2019 (Petr Jan Juračka) a 2022/23 (Michal Sluk, Petra Stráníková)
Bez dotace z Operačního programu Životní prostředí by to nešlo
Projekt byl v plné výši (100 %) podpořen z Operačního programu Životní prostředí (dotace EU) - https://opzp.cz. Celkem bylo poskytnuto 2 846 500 Kč vč. DPH. Další nezpůsobilé náklady v celkové hodnotě přes 400 tis. korun na zbytek projektové přípravy a realizaci dalších nutných doprovodných činností během realizace stavby financovala Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, která projekt podporuje od samého počátku a ČSOP. Výkupy pozemků v lokalitě v rámci kampaně ČSOP "Místo pro přírodu" pak zaplatil v dosavadní výši přes 350 tis. korun NF Veolia. Celkové náklady na realizaci projektu včetně projektové přípravy a výkupů pozemků tak dosáhly kolem 3,6 mil. korun.
Odkaz na krátký filmeček (5:27) o projektu od Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody:
Dne 7.6.2022 jsme za účasti všech zainteresovaných a medií slavnostně mokřad po revitalizaci "otevřeli"!
Úspěšně dokončenému projektu z dotace OPŽP počínaje rokem 2024 začíná udržitelnost 10 let. Tu pro příjemce dotace (Společnost pro Jizerské hory o.p.s.) zajišťuje náš Pozemkový spolek Sedmihorské mokřady.
Ve zkratce to znamená zajištění účelu dotace, a to pravidelným vhodným managementem území v podobě sečení a pasení luk, případně vyřezávání náletů, udržení funkčních tůní atd. Tato práce je pro nás samozřejmě naším dlouhodobým cílem péče o území...
Možná nám s touto náročnou prací, a to nejen v části revitalizované, ale i ve zbytku plochy mokřadů, do budoucna pomohou na stálo do mokřadů umístění divocí exmoorští poníci! Tento náš plánovaný projekt je ale zatím zcela v plenkách...
O projektu jste už možná slyšeli
O projektu a příběhu Sedmihorských slatin v širším pojetí si můžete přečíst v malé knížce "Živá voda v krajině" (autor RNDr. Vojtěch Šťastný), která vyšla díky podpoře Nakladatelství Santal.
Díky všestranné podpoře Nakladatelství Santal a přátel ze Školy jógy Liberec bylo možné na mokřadech umístit lavičku a sledovat dění v mokřadech pomocí fotopastí.
V roce 2022 jsme vyhráli s projektem Revitalizace Sedmihorských mokřadů, možná i díky Vám, Cenu sympatie v rámci celostátní soutěže Adapterra Awards s 1324 hlasy veřejnosti:
Natočili s námi jeden díl pořadu Nedej se:
Mohli jste o nás slyšet v hlavních zprávách na ČT 1 dne 5.8.2022:
Mohli jste o nás slyšet v Zajímavostech z regionů na ČT 1 dne 15.10.2023:
Prezentovali jsme projekt na konferenci SZKT v Luhačovicích:
Napsali jsme, napsali o nás
Časopis AOPK ČR "Ochrana přírody":
Další články:
Portál Naše voda:
Článek na ekolistu:
Dále najdete články v časopise Vodní hospodářství, Krkonoše Jizerské hory, ve sborníku Od Ještěda k Troskám a na dalších místech...
