Tvorba tůní

Tůně a mokřady obecně jsou nesmírně cenným biotopem ve volné přírodě. Umožňují nejen život a rozmnožování obojživelníků, ale mohou poskytnout prostor pro život a potravu pro tak krásné druhy, jako jsou slavík modráček, čápi, jeřábi či dokonce orel mořský. Musí být vhodně upraveny – nesmí být příliš hluboké, aby se dokázaly prohřát. Díky pozvolným břehům musí být snadno přístupné živočichům. Nevhodná je rybí obsádka – ryby totiž požírají jak vajíčka, tak mladé jedince obojživelníků. Některé druhy ryb naopak decimují litorální porost. Takové tůně jsme zrealizovali například u Sekerkových Louček v kaskádě tří rybníků nebo nedaleko pivovaru Malý Rohozec.

Výsadba alejí a remízků

Neodolatelný je pohled na jarní krajinu plnou rozkvetlých ovocných stromů. Typickým znakem hospodaření člověka v krajině jsou ovocné sady, stromořadí, aleje ovocných i jiných druhů stromů, remízky. Jsou domovem hmyzu a drobného ptactva, které se na oplátku stará o jejich biologickou ochranu před škůdci. 

Ptáci zde hnízdí ve větvích i v dutinách stromů. V polních remízcích mohou draví ptáci číhat na svou kořist a zbavovat tak hospodáře polních škůdců bez použití jedů. Květy stromů - a to nejen ovocných – živí opylovače, kteří nám poskytují báječné švestky, jablka či hrušky. Po uzrání plodů a semen stromů zde nacházejí ptáci potravu třeba i v zimě, kdy vše jiné je zaváté sněhem. A po odumření může strom dát práci umělci, který dokáže ze dřeva vykouzlit sochy či jiné krásné věci. Aleje podél cest a mezi poli jsou tak nesmírně cenným prvkem krajiny, který se sami snažíme obnovovat třeba výsadbou aleje u Sv. Františka

Péče o květnaté louky

Bez kosení luk by nám časem zarostly a změnily by se v les. Zmizely by tak velmi cenné druhy, které žijí jen na loukách. K údržbě luk, která vyhovuje bylinkám, ale současně i hmyzu nejlépe slouží tzv. mozaikovitá seč. Ta se vyznačuje ponecháním některých částí luk neposekaných. Na neposekaných částech luk se tak zachová např. možnost proměny housenek na motýly nebo semena trav a bylin pro semenožravé ptáky. Na bylinkových terasách nad Věžickým rybníkem se nyní snažíme navrátit vzácné druhy hmyzu a druhovou pestrost bylin, jak tomu zde bylo ještě nedávno.

Mapování invazivních druhů a jejich likvidace

Invazivní druhy jako bolševník velkolepý, netykavka žláznatá nebo křídlatka se velmi rychle šíří zejména podél vodních toků. Naším cílem je mapovat šíření těchto druhů a připravovat opatření, které vedou k regulaci nebo eliminaci těchto druhů. Dosud se nám podařilo například zlikvidovat na 168 rostlin bolševníku velkolepého na toku říčky Libuňky a u Sekerkových Louček. Nebo například zlikvidovat netýkavku v okolí Věžáku a u Přibyla v Podtroseckých údolích.