Naše místo pro přírodu
aneb Sedmihorské mokřady dříve a dnes
Sedmihorské mokřady jsou vzácné i krásné
A kde vlastně Sedmihorské mokřady leží? Podívejte se na mapě... (odkaz vlevo)
Důležitý je pro nás každý jednotlivý pozemek v Sedmihorských mokřadech. Jaké pozemky ve vlastnictví ČSOP v mokřadech jako spolek spravujeme?
Území Sedmihorských mokřadů je majetkově silně rozparcelované. Většina pozemků leží dlouhou dobu ladem. Pozemky nacházející se na mokřadu jsou ve většině případů těžko hospodářsky dlouhodobě využitelné. Jsou více či méně podmáčené.
Z přírodního
hlediska se však jedná v rámci regionu Českého ráje o jedinečnou
přírodní lokalitu. Jako pozemkový spolek bychom proto rádi získali k
jednotlivým pozemkům vlastnické či uživatelské právo.
Je více možností, jak nám mohou majitelé pozemků pomoci... Nejvíce vítáme možnost pozemek odkoupit. Děláme tak s pomocí kampaně ČSOP "Místo pro přírodu".
SOUKROMÉ REZERVACE
Jednou z nejlepších forem ochrany přírodně hodnotných území jsou tzv. soukromé rezervace. Jsou to území, která vlastní nebo zčásti užívá určitý spolek a dlouhodobě o lokality pečuje.
U nás jsou to často právě pozemkové spolky, které se z vlastní iniciativy a zájmu o ochranu vybrané přírodní lokality snaží získat vlastnické nebo uživatelské právo k pozemkům nacházejícím se na jejím území a dlouhodobě pak tato místa udržují v určitém přírodním stavu, pečují o ně a chrání je před nežádoucími vlivy.
O pozemcích ve vlastnictví ČSOP a užívání naším Pozemkovým spolkem se můžete dozvědět více na tomto webu (odkaz):
JAK MOHU JAKO VLASTNÍK POZEMKU POMOCI?
Jste-li majitelem některého z mnoha pozemků v Sedmihorských mokřadech, budeme moc rádi, když se nám ozvete!
Děkujeme... :)
Zajímá vás, jaké druhy v Sedmihorských mokřadech najdeme? O biodiverzitě Sedmihorských mokřadů, přehled aktuálních pozorování z mokřadů či zajímavé fotografie z fotopastí, to vše naleznete na této podstránce našeho webu
(KLIKNĚTE NA ODKAZ):
V údolí říčky Libuňky vlivem odvodnění v minulosti dnes najdeme většinou jen drobné mokřady. Jedinou výjimku tvoří právě slatiny u Sedmihorek, rozsáhlé mokřady pokryté rákosinami, orobincem, ostřicemi, vrbami a olšemi.
Dnes se na části mokřadu vyskytují silná prameniště. Voda z těchto
vývěrů pak zaplavuje značnou část území. Zejména ty jsou domovem celé
řady vzácných živočichů i rostlin. Jak tato bažinatá část vypadá se podívejte v této galerii:
A takto vypadala mimo centrální bažinatou část zbývající část území před revitalizací. Dnes je již tato západní část rákosin revitalizovaná a vypadá značně jinak - viz sekce Projekt revitalizace. Dále jsou na fotkách louky ve východní části lokality:
Informace o Sedmihorských mokřadech jako Místu pro přírodu najdete na webu
https://www.mistoproprirodu.cz/zachranene-lokality/sedmihorske-mokrady/.
Rádi byste Sedmihorské mokřady navštívili?
Rákosí a bahno nevábí každého, ale působivé tůně a mlhavé scenérie, hlasy obojživelníků a ptáků jistě ano.
Pokud byste rádi navštívili toto bezesporu přírodně cenné a krásné místo, rádi bychom Vás požádali v tuto chvíli o strpení a odložení návštěvy, protože návštěvnická infrastruktura v místě není ještě hotová.
V horizontu pár let zde ale bude vybudována pozorovatelna s povalovým chodníkem se snadnějším přístupem. Bude zde i naučná tabule a možná i upevněný dalekohled k pozorování ptáků. Proto, prosíme, chviličku s návštěvou ještě vydržte, v tuto chvíli by návštěva území mohla znamenat rušení zdejšího bohatého života ptáků! Špatná přístupnost lokality je v tuto chvíli i jistou a zásadní ochranou území...
Děkujeme!
Sedmihorské mokřady z ptačí perspektivy pohledem dronu (VIII 2019) (video Dr. Petr Jan Juračka)
-
Pohled přes Novou Ves a Sedmihorské mokřady na Český ráj. -
Pohled na Sedmihorské mokřady ze západu. -
Pohled na Sedmihorské mokřady z jihozápadu. -
Svítání nad Sedmihorskými slatinami.
Pohled do historie území ...aneb jak šel čas
2023 (po revitalizaci)
Dnes mokřady zdobí 14 nových tůní...
2019 (před revitalizací)
Mokřady se díky ponechání samovolnému přirozenému vývoji staly důležitým biocentrem v krajině, regionálně významnou ptačí lokalitou
a i esteticky hodnotnou částí krajiny.
Dnes vzácné a krásné Sedmihorské mokřady s prameništi a bažinami...
zdroj: Google mapy.
90. léta a přelom 20.-21. století
Na mokřadu se začínají objevovat dřeviny. Vytváří se menší olšové lesíky. V roce 1990 proběhly další masivní meliorace!
Snímek z roku 1998.
Na snímku z roku 1990 je možné vidět obrovské, pravděpodobně nelegální, negativní zásahy do nivy Libuňky. Další odvodňovací trubky a čištění kanálů...
Na snímku z roku 1986 je vidět, že v západní části dnešních mokřadů se již nehospodaří. Nachází se zde trvale travní porosty, pravděpodobně vegetace tvořená rákosím. Stejně tak v centrální a východní části mokřadu jsou objížděné plochy, kde se již nehospodaří.
Na snímku z roku 1981 je patrné, že se v území již tvoří plochy neobhospodařované technikou. Jsou zde dvě oddělené rákosiny (mokřady).
1965-67 a 1972-73
V těchto obdobích došlo k razantním a často nevratným zásahům do toku
Libuňky a celé nivy této říčky. Došlo k odvodnění melioracemi (1965-67) s dalším
doplňováním drenáží ke konci tohoto období a pak v letech následujících znovu (1972-73) z důvodu přetrvávajících mokřin.
Na snímku z roku 1976 je možné vidět, kde již začaly problémy s funkčností drenáží a začaly se tvořit mokrá místa. To vedlo také k tomu, že byly v západní části dnešních mokřadů vytvořeny v letech 1972-73 další 2 odvodňovací kanály (HMZ O1 a O2).
Snímek z roku 1970 ukazue stav po prvních melioracích, kdy bylo celé území intenzivně obhospodařováno.
Na snímku z roku 1966 je patrná hustá síť drenáží v nivě Libuňky včetně odvodňovacích kanálů a čerstvé vykopaného nového toku Libuňky.
50. léta 20. století
Celé dno údolí Libuňky (nivu) tvoří pravidelně ručně sečené louky. Libuňka teče svým přirozeným korytem a v době dešťů zaplavuje okolní louky. Na loukách se nachází řada vzácných rostlin, např. různé krásné orchideje.
Nicméně již v této době (snímek z roku 1958) se lidé snažili z území vodu odvádět pomocí drobných ručně vytvořených stružek a kanálů.
Snímek z roku 1953 (Zdroj: kontaminace.cenia.cz).
18. - 19. století
Na mapách 1. vojenského mapování (Josefského) už rybníky chybí. Je zde patrný jen malý rybníček těsně pod dvorem Valdštejnsko. Ten je znázorněn i na mapách pozdějšího 2. vojenského mapování (Františkova).
13.-14. století
V době šíření osídlení a stavění hradů na jižní straně údolí se v údolí Libuňky údajně nacházelo velké množství rybníků. Postupem doby se zanášely a vytvořily se zde dobré podmínky pro pozdější zakládání luk. Důkazem toho jsou údajně hráze zachované v podobě místních komunikací.
Střední doba kamenná
...
...
