V údolí říčky Libuňky vlivem odvodnění v minulosti dnes najdeme většinou jen drobné mokřady. Jedinou výjimku tvoří právě slatiny u Sedmihorek, rozsáhlé mokřady pokryté rákosinami, orobincem, ostřicemi, vrbami a olšemi.

Dnes se na části mokřadu vyskytují silná prameniště. Voda z těchto vývěrů pak zaplavuje značnou část území. Zejména ty jsou domovem celé řady vzácných živočichů i rostlin. Jak tato bažinatá část vypadá se podívejte v této galerii:

Poslechněte si nahrávku ptáků z této krásné části mokřadu - kvorkající sluka lesní přelétající nad rákosím, zpívající slavík modráček a troubící pár jeřábů popelavých v jeden okamžik (březen 2016).

Jen za posledních 15 let jsme na Sedmihorských mokřadech zaznamenali už 136 druhů ptáků! Například zde hnízdí jeřáb popelavý, slavík modráček, chřástal vodní a chřástal kropenatý, bekasina otavní a různé druhy rákosníků. Z obojživelníků tu jsou například rosničky, kuňky a skokani hnědí...

A takto vypadá mimo centrální bažinatou část zbytek území. Dnes je již tato západní část rákosin revitalizovaná a vypadá značně jinak. Dále jsou na fotkách louky ve východní části lokality:

Jak Sedmihorské mokřady ožily v prvním roce po revitalizaci (v letech 2021-22)?

Slavík modráček a slučka malá na jaře.

V noci hodující slučky malé.

Zimující chřástal vodní.

2023 (po revitalizaci)

Dnes mokřady zdobí 14 nových tůní...

2019 (před revitalizací)

Mokřady se díky ponechání samovolnému přirozenému vývoji staly důležitým biocentrem v krajině, regionálně významnou ptačí lokalitou
a i esteticky hodnotnou částí krajiny.

Dnes vzácné a krásné Sedmihorské mokřady s prameništi a bažinami... zdroj: Google mapy.

90. léta a přelom 20.-21. století

Na mokřadu se začínají objevovat dřeviny. Vytváří se menší olšové lesíky. V roce 1990 proběhly další masivní meliorace!

Snímek z roku 1998.

Na snímku z roku 1990 je možné vidět obrovské, pravděpodobně nelegální, negativní zásahy do nivy Libuňky. Další odvodňovací trubky a čištění kanálů...

Na snímku z roku 1986 je vidět, že v západní části dnešních mokřadů se již nehospodaří. Nachází se zde trvale travní porosty, pravděpodobně vegetace tvořená rákosím. Stejně tak v centrální a východní části mokřadu jsou objížděné plochy, kde se již nehospodaří.

Na snímku z roku 1981 je patrné, že se v území již tvoří plochy neobhospodařované technikou. Jsou zde dvě oddělené rákosiny (mokřady).

1965-67 a 1972-73

V těchto obdobích došlo k razantním a často nevratným zásahům do toku Libuňky a celé nivy této říčky. Došlo k odvodnění melioracemi (1965-67) s dalším doplňováním drenáží ke konci tohoto období a pak v letech následujících znovu (1972-73) z důvodu přetrvávajících mokřin.

Na snímku z roku 1976 je možné vidět, kde již začaly problémy s funkčností drenáží a začaly se tvořit mokrá místa. To vedlo také k tomu, že byly v západní části dnešních mokřadů vytvořeny v letech 1972-73 další 2 odvodňovací kanály (HMZ O1 a O2).

Snímek z roku 1970 ukazue stav po prvních melioracích, kdy bylo celé území intenzivně obhospodařováno.

Na snímku z roku 1966 je patrná hustá síť drenáží v nivě Libuňky včetně odvodňovacích kanálů a čerstvé vykopaného nového toku Libuňky.

50. léta 20. století

Celé dno údolí Libuňky (nivu) tvoří pravidelně ručně sečené louky. Libuňka teče svým přirozeným korytem a v době dešťů zaplavuje okolní louky. Na loukách se nachází řada vzácných rostlin, např. různé krásné orchideje.

Nicméně již v této době (snímek z roku 1958) se lidé snažili z území vodu odvádět pomocí drobných ručně vytvořených stružek a kanálů.

Snímek z roku 1953 (Zdroj: kontaminace.cenia.cz).

18. - 19. století

Na mapách 1. vojenského mapování (Josefského) už rybníky chybí. Je zde patrný jen malý rybníček těsně pod dvorem Valdštejnsko. Ten je znázorněn i na mapách pozdějšího 2. vojenského mapování (Františkova).

13.-14. století

V době šíření osídlení a stavění hradů na jižní straně údolí se v údolí Libuňky údajně nacházelo velké množství rybníků. Postupem doby se zanášely a vytvořily se zde dobré podmínky pro pozdější zakládání luk. Důkazem toho jsou údajně hráze zachované v podobě místních komunikací.

Střední doba kamenná

...

...