Naše místo pro přírodu

aneb Sedmihorské mokřady dříve a dnes

Sedmihorské mokřady jsou vzácné i krásné...

Informace o Sedmihorských mokřadech jako Místu pro přírodu najdete na webu
https://www.mistoproprirodu.cz/zachranene-lokality/sedmihorske-mokrady/.

V údolí říčky Libuňky vlivem odvodnění v minulosti dnes najdeme většinou jen drobné mokřady. Jedinou výjimku tvoří právě slatiny u Sedmihorek, rozsáhlé mokřady pokryté rákosinami, orobincem, ostřicemi, vrbami a olšemi.

Dnes se na části mokřadu vyskytují silná prameniště. Voda z těchto vývěrů pak zaplavuje značnou část území. Zejména ty jsou domovem celé řady vzácných živočichů i rostlin. Jak tato bažinatá část vypadá se podívejte v této galerii:

Poslechněte si nahrávku ptáků z této krásné části mokřadu - kvorkající sluka lesní přelétající nad rákosím, zpívající slavík modráček a troubící pár jeřábů popelavých v jeden okamžik (březen 2016).

Jen za posledních 15 let jsme na Sedmihorských mokřadech zaznamenali už 136 druhů ptáků! Například zde hnízdí jeřáb popelavý, slavík modráček, chřástal vodní a chřástal kropenatý, bekasina otavní a různé druhy rákosníků. Z obojživelníků tu jsou například rosničky, kuňky a skokani hnědí...

A takto vypadá mimo centrální bažinatou část zbytek území. Dnes je již tato západní část rákosin revitalizovaná a vypadá značně jinak. Dále jsou na fotkách louky ve východní části lokality:

Jak Sedmihorské mokřady ožily v prvním roce po revitalizaci (v letech 2021-22)?


Rádi byste Sedmihorské mokřady navštívili?

Rákosí a bahno nevábí každého, ale působivé tůně a mlhavé scenérie, hlasy obojživelníků a ptáků jistě ano.

Pokud byste rádi navštívili toto bezesporu přírodně cenné a krásné místo, rádi bychom Vás požádali v tuto chvíli o strpení a odložení návštěvy, protože návštěvnická infrastruktura v místě není ještě hotová.

V horizontu pár let zde ale bude vybudována pozorovatelna s povalovým chodníkem se snadnějším přístupem. Bude zde i naučná tabule a možná i upevněný dalekohled k pozorování ptáků. Proto, prosíme, chviličku s návštěvou ještě vydržte, v tuto chvíli by návštěva území mohla znamenat rušení zdejšího bohatého života ptáků! Špatná přístupnost lokality je v tuto chvíli i jistou a zásadní ochranou území...


                   Děkujeme!


Sedmihorské mokřady z ptačí perspektivy pohledem dronu (VIII 2019) (video Dr. Petr Jan Juračka)

Ještě pár videí ze sedmihorských bažin...

Slavík modráček a slučka malá na jaře.

V noci hodující slučky malé.

Zimující chřástal vodní.

A kde vlastně Sedmihorské mokřady leží? Podívejte se na mapě...


Jak šel čas...

aneb pohled do historie území

2023 (po revitalizaci)

Dnes mokřady zdobí 14 nových tůní...

2019 (před revitalizací)

Mokřady se díky ponechání samovolnému přirozenému vývoji staly důležitým biocentrem v krajině, regionálně významnou ptačí lokalitou
a i esteticky hodnotnou částí krajiny.

Dnes vzácné a krásné Sedmihorské mokřady s prameništi a bažinami... zdroj: Google mapy.

90. léta a přelom 20.-21. století

Na mokřadu se začínají objevovat dřeviny. Vytváří se menší olšové lesíky. V roce 1990 proběhly další masivní meliorace!

Snímek z roku 1998.

Na snímku z roku 1990 je možné vidět obrovské, pravděpodobně nelegální, negativní zásahy do nivy Libuňky. Další odvodňovací trubky a čištění kanálů...

80. léta 20. století
Podmáčené louky jsou po opakovaně prováděných melioracích neobdělavatelné moderní těžkou technikou. Ustupuje se od dalších meliorací a území se ponechává na pospas přírodě. Až do současnosti se zde přirozeně vyvíjí mokřady.

Na snímku z roku 1986 je vidět, že v západní části dnešních mokřadů se již nehospodaří. Nachází se zde trvale travní porosty, pravděpodobně vegetace tvořená rákosím. Stejně tak v centrální a východní části mokřadu jsou objížděné plochy, kde se již nehospodaří.

Na snímku z roku 1981 je patrné, že se v území již tvoří plochy neobhospodařované technikou. Jsou zde dvě oddělené rákosiny (mokřady).

1965-67 a 1972-73

V těchto obdobích došlo k razantním a často nevratným zásahům do toku Libuňky a celé nivy této říčky. Došlo k odvodnění melioracemi (1965-67) s dalším doplňováním drenáží ke konci tohoto období a pak v letech následujících znovu (1972-73) z důvodu přetrvávajících mokřin.

Na snímku z roku 1976 je možné vidět, kde již začaly problémy s funkčností drenáží a začaly se tvořit mokrá místa. To vedlo také k tomu, že byly v západní části dnešních mokřadů vytvořeny v letech 1972-73 další 2 odvodňovací kanály (HMZ O1 a O2).

Snímek z roku 1970 ukazue stav po prvních melioracích, kdy bylo celé území intenzivně obhospodařováno.

Na snímku z roku 1966 je patrná hustá síť drenáží v nivě Libuňky včetně odvodňovacích kanálů a čerstvé vykopaného nového toku Libuňky.

50. léta 20. století

Celé dno údolí Libuňky (nivu) tvoří pravidelně ručně sečené louky. Libuňka teče svým přirozeným korytem a v době dešťů zaplavuje okolní louky. Na loukách se nachází řada vzácných rostlin, např. různé krásné orchideje.

Nicméně již v této době (snímek z roku 1958) se lidé snažili z území vodu odvádět pomocí drobných ručně vytvořených stružek a kanálů.

Snímek z roku 1953 (Zdroj: kontaminace.cenia.cz).

18. - 19. století

Na mapách 1. vojenského mapování (Josefského) už rybníky chybí. Je zde patrný jen malý rybníček těsně pod dvorem Valdštejnsko. Ten je znázorněn i na mapách pozdějšího 2. vojenského mapování (Františkova).

13.-14. století

V době šíření osídlení a stavění hradů na jižní straně údolí se v údolí Libuňky údajně nacházelo velké množství rybníků. Postupem doby se zanášely a vytvořily se zde dobré podmínky pro pozdější zakládání luk. Důkazem toho jsou údajně hráze zachované v podobě místních komunikací.

Střední doba kamenná

Jedna z teorií uvažuje, že se zde, v širší oblasti mezi Ktovou a Pelešany, tou dobou rozkládalo tzv. Pelešanské jezero.

...

...

Chráníme vodu a mokřady - to nejhodnotnější z naší přírody. Zachování vody v naší krajině dalším generacím by mělo být zásadní pro nás všechny!