Postřehy z mokřadů

Pokud Vás zajímá, jaká je v nivě Libuňky teplota, podívejte se, co ukazuje naše meteostanice --) rolujte a najdete příspěvek níže!

Správa CHKO Český ráj (AOPK ČR) chystá revitalizaci toku Libuňky

Vojtěch ŠŤASTNÝ (koordinátor spolku)

Sedmihorské mokřady jsou součástí nivy toku Libuňky. Jak každý lehko odhadne, Libuňka, resp. nedaleká obec Libuň, mají svůj název velmi pravděpodobně od slova "líbit se". Bohužel v minulosti (od 60. let minulého století) tok i celá niva prošly masivním odvodňováním a regulací a tok má dnes absolutně jiný charakter, bohužel oku zdaleka ne tak lahodící, jako asi tehdy. Dnes bychom ji možná podle Libuně nepojmenovali a nazvali jinak.. 

Mé toulky kolem Libuňky za ptáky započaly rokem 2006. Nebylo možné si nevšimnout těch šílených zásahů, které jsou tu vidět na každém kroku! To, že by bylo potřeba s tím něco dělat, mi tehdy bylo jasné a bylo to i jistou hybnou silou se do tohoto území soustředit a šrámy minulosti napravovat. Tehdy jako 17 letý jsem udělal jakousi koláž s mládaty slavíků modráčků a napsal k tomu "chceme zpátky zatáčky (myšleno meandry) - viz snímek" . Když v té době, někdy v roce 2010, vylezla na povrch studie proveditelnosti Povodí Labe na obnovu toku Libuňky, tou dobou jsem už značné úsilí věnoval výzkumu slavíků modráčků v přilehlých Sedmihorských mokřadech. Ta studie byla bohužel jen jakýmsi výkřikem a studií do šuplíku. 

Byl jsem v kontaktu se Správou CHKO a zpracovateli této studie a Sedmihorské mokřady byly tehdy ve studii vymezeny jako tzv. sukcesní plocha - mým velkým úkolem, cílem a posláním se stávala revitalizace Sedmihorských mokřadů... Jak jsem se dozvěděl, před řadou let s touto myšlenkou operoval i dr. F. Pelc, současný ředitel AOPK ČR, který místo měl velmi rád jako ornitolog a tehdy se zasadil o to, aby se v místě dále intenzivně zemědělsky nehospodařilo.. To, že doba tomu tehdy nebyla ještě zcela příznivá a nyní již ano, ukázala už revitalizace Sedmihorských mokřadů. Jestli jsme jako společnost na tolik vyspělí, že dokážeme dát souhlas a podporovat takový projekt jako je obnova samotného toku Libuňky, to ukáže čas. 

Jsem moc rád, že nyní Správa CHKO Český ráj oprašuje tehdejší studii a pouští se do příprav revitalizace Libuňky. Její obnova je zásadním krokem v této části Českého ráje a tím, bez čeho obnova nivy Libuňky nikdy nebude plnohodnotná! Nezbývá než věřit, že se toto celé zdánlivě neproveditelné dílo podaří dotáhnout do konce. Při pohledu na katastrální mapu je člověk velmi skeptický. Ale třeba bude přát štěstí tak, jako tomu bylo při obnově v Sedmihorských mokřadech... Bude to každopádně velmi náročné.

Odkaz na nový článek na toto téma od vedoucího správy CHKO Český ráj (Ing. J. Klápště):

Nový zajímavý druh rostliny v Sedmihorských mokřadech
- Carex lepidocarpa

Po revitalizaci Sedmihorských mokřadů se v místech obnažené slatiny (rašeliny) ve stržených ploškách a kolem tůní objevil druh ostřice, který ještě v Sedmihorských mokřadech v poslední době nebyl zjištěný. Jde o ostřici šupinoplodou, neboli ostřici slatinnou (Carex lepidocarpa). Jedná se o zvláště chráněný druh dle vyhl. č. 395/1992 Sb. v kategorii silně ohrožený. Ze zvláště chráněných druhů rostlin dle této vyhlášky v tuto chvíli víme v Sedmihorských mokřadech pouze o bílé kvetoucí potočnici lékařské (Nasturtium officinale), která se vyskytuje zejména v místech s vyvěrající čistou pramenitou vodou.

Více info o druhu Carex lepidocarpa na webu Botany.cz na odkazu zde:

Že koncem dubna už nemrzne? V Sedmihorských mokřadech ano...

23. dubna nás mohl překvapit výrazný mrazík, který způsobil, že pomrzlo mladé rašící rákosí ve volných sečených plochách. Toho dne bylo při zemi -10 °C a -7°C ve 2 metrech! Růst rákosí byl díky tomu oproti rákosí, které nepomrzlo, opožděn o celé dva týdny!

Prosíme, respektujte cedulky umístěné na vstupech do území Sedmihorských mokřadů - viz níže.

Děkujeme!

Pokud Vás zajímá jaká je zrovna v chladné nivě Libuňky teplota, podívejte se co ukazuje naše meteostanice

Data se stanice najdete zde. Odkaz na graf zde.

Zde aktuální graf:

Meteostanici bylo možné pořídit díky štědrému daru jediného člověka na tuto konkrétní věc.
Velice si tohoto daru vážíme a děkujeme za finanční podporu!

Téměř 400 let staré dřevo, nalezené během revitalizačních prací, si bere zpět půda a voda Sedmihorských mokřadů...

Dendrochronogický průzkum ukázal, že nalezené mohutné špalky při budování tůní pocházejí pravděpodobně ze zanikajících rybníků v 17. století. Tvořily tehdy totiž nejspíš lávky nebo základ lávek v bažinách k lovu vodního ptactva... Tak se aspoň spolu s archeology domníváme. K pokácení těchto kmenů, dle průzkumu, došlo v letech 1629-32 a šlo z většiny o dub, výjimečně i borovici, stejně tak jako stromu použitého k tvorbě nalezené jedlové fošny. Některé nalezené dřevo datováno nebylo, tedy všechno nevíme - co víme, jsou letopočty - ostatní jen tušíme a předpokládáme... Každopádně historie Sedmihorských mokřadů má tajúplný nádech.

Nalezené dřevo bude takto zachováno dalším generacím...

Foto vpravo: Až se rozpustí led na tůni, špalky zaplují zpět a vezme si je slatinná půda, kam patří...

Jaký vliv má odpočívadlo u silnice I/35 mezi Sedmihorkami a Trevosem na Sedmihorské mokřady? 

Kvalita vody v první tůni to ukazuje jasně. Podívejte se na video... Je to smutné.